Volejbalový klub Choceň

Pro svoji práci jsem si vybrala Volejbalový klub Choceň muži A, tento tým se letos stal už potřetí vítězem ankety za nejúspěšnějšího sportovce v kategorii kolektivů dospělých okresu Ústí nad Orlicí.

Tuto „skvadru“ velice obdivuji, a tak mi bylo hned jasné, koho popíšu. Základní sestavu tvoří šest volejbalistů, ale v celém týmu jich je dvanáct. V základní sestavě hraje i můj bratr, proto jsem často na zápasech týmu, a proto je můžu s klidem charakterizovat.

Zajímavý pohled na hráče ve žlutých dresech s modrými čísly, jeden však vyniká, modrý dres a bílá čísla. Ano, toto je „libero“ celého týmu. Ovšem nejlepším na celé jejich „uniformě“ jsou bílo-modré ponožky s logem týmu. Takhle vypadají na hřišti, ve skutečnosti jsou to pohlední muži, každý jiný, ale spojuje je vášeň ke sportu. Mimo hřiště mají všichni dobrý vkus. Většina se obléká do elegantního stylu, ale najdou se zde i výjimky, které se lépe cítí ve sportovním oblečení. Nikdo z nich není při těle, i přes dresy můžete vidět vyrýsované postavy.

Každý je jinak vysoký, výška jim také určuje jejich posty v družstvu. Vysocí jsou smečaři a blokaři, ti menší zase nahrávači. Někteří jsou vousatí, jiní nemají na své pleti jediný chloupek. V sestavě najdete blonďaté i hnědé hlavy, ale i vlasy černé jako uhel. Je jasné, že ani oči nemají stejné. Někteří mají oči modré jako pomněnky, někteří hnědé jako čokoláda, jiní se pyšní zelenými smaragdy. Všechny oči jsou ale hluboké a je v nich vidět touha vítězit.

Jedna vlastnost je spojuje a to dobrá nálada. Vždy jdou na hřiště s úsměvem na tváři, i při napjaté hře se občas zasmějí, či zavtipkují. Úsměv, ale zaručeně ztratí z tváře, když prohrají set nebo celý zápas. Ovšem fakt, že porážky přijímají s klidem, nehádají se a se soupeřem si podají vždy ruce, je více než obdivuhodný. Mezi jejich další vlastnost patří bojovnost, nevzdají se. Několikrát jsem viděla zápasy, které byly na hraně, vypadalo to, že prohrají. Ale opak byl pravdou, dokáží se tak namotivovat, že nakonec vyhrají. Jak sami tvrdí, hodně jim pomáhají i fanouškové, protože zápasy první ligy jsou opravdu náročné.

To mě přivádí k jejich věrným fanouškům, kteří neodmyslitelně patří do týmu. Na každém domácím zápase jsou tribuny zaplněné, někteří z nich dokonce jezdí i na zápasy mimo Choceň. Je až neuvěřitelné jak moc družstvu věří a snaží se je podpořit či nějak pomoct za každou cenu. „Kluci“ z týmu jsou jim za to hodně vděční, po každém zápase jim tleskají, což u mě vyvolává pocit, že vědí, že bez fanoušků by se to neobešlo a jsou jim zavázáni. Na některých týmech vidíte, že na zápas dorazí stěží v základní sestavě, ale tým z Chocně je na každém zápase v plném počtu dvanácti hráčů. Myslím, že to ukazuje na věrnost a taky na to, že nechtějí svůj tým ani svoje fanoušky zklamat. Líbí se mi, že se dokáží navzájem podpořit, jak na hřišti, tak v osobním životě. Nejsou na sebe naštvaní, když někdo zkazí míč, nenadávají si, oni si věří. Je to vidět jak na výsledcích, tak na jejich spolupráci na hřišti. Tohle je podle mě správně fungující tým a doufám, že to dotáhnou ještě výš.

Karolína Vaňková, 6.C

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek